Praha - To ona odšpuntovala české medailové žně na pražském halovém mistrovství Evropy v atletice. Pětibojařka Eliška Klučinová vybojovala bronz a sama přiznala, že ji překvapilo, jaký měla na závěrečné osmistovce náskok. Dokonce takový, že ji stříbro uniklo jen o devět bodů.

"Vůbec jsem nevěděla, kde ta Belgičanka je, takže jsem se pak divila, že to bylo jen takhle o kousek," řekla už s medailí na krku šestadvacetiletá reprezentantka.

Kde jste si během dne říkala, že už by to mohla být medaile?
Asi po dálce. Říkala jsem si, že si to na osmistovce nenechám ujít, na druhou stranu znám své běžecké kvality, takže jsem se pořád ještě hodně bála. Domácí prostředí hodně pomáhá, fanoušci jsou opravdu úžasní. I když pořád asi převládá překvapení.

Nakonec vám ke stříbru chybělo jen devět bodů, nemrzelo vás to, že to nebylo ještě o chlup lepší?
Ne. Že bych mohla být ještě druhá, jsem vůbec nečekala a že to nakonec bylo takhle o kousek, mě překvapilo. Netušila jsem, kde ta Belgičanka je. Ale i tak jsem si bronz užila.

Vy jste to hned od startu hodně napálila a držela jste se první Britky, byla to taktika?
Nepřišlo mi to napálený, ale spíš na pohodu. Pak jsem trochu zvolnila, protože jsem se bála, že na mě v závěru zaútočí Francouzka, takže jsem to trochu šetřila a když jsem viděla, že nikde není, tak jsem do toho posledního kolečka zase šla.

Co vám těch posledních pár metrů běželo hlavou?
V posledním kole jsem si říkala, že už jí to prostě nedám. Lidi byli úžasní, hnali mě dopředu. Bylo tam samozřejmě dojetí, věděla jsem, že budu mít medaili, ale člověk, dokud to neuvidí na té tabuli, tak tomu pořád nevěří.

Ale na výšce vám asi naopak hodně zatrnulo, když jste nemohla skočit ani svou základní výšku 1,74.
Křížků ve výšce bylo opravdu hodně. Já jsem snad v životě neskákala takhle špatně. Když už jsem si to tady zkoušela, tak jsem si říkala, že to bude náročný a že to asi nebude zadarmo. Ale prala jsem se s tím úplně zbytečně. Každý rozběh byl jiný a pak to trefit v odrazu bylo složitý.

Nakonec vám pomohlo to, že jste si nechala ztišit publikum, abyste na rozběh měla úplný klid, to vám potlesk diváků tak vadil?
Já jsem pověstná tím, že i na Kladně, kde mám spoustu fanoušků, tak mi to vyhovuje víc, když je ticho, protože pak chytám rytmus diváků a ono se to pak občas neshoduje s tím mým rozběhem. Na dálce si to naopak ráda roztleskám, tam to potřebuju.

Dlouho jste nemohla získat českou vlajku, abyste se mohla vydat na čestné kolečko, až vám ji z vámi vybraného sektoru vyprosil moderátor Libor Bouček, tam seděl někdo z rodiny nebo známých?
Tam byli mí skalní fanoušci, asi nikdo z českého týmu nepočítal, že udělám medaili, tak mi vlajku nepřipravili, takže jsem si ji musela vypůjčit od mých příznivců. Byl na ní nápis "Elí" a má fotka, ale tu jsem radši strhla.