V samostatné historii narazili Češi na Německo devětkrát. Vyhráli pouze dvakrát, z toho jedinkrát na velkém turnaji. Na Euru 2004 v Portugalsku. 

Výsledek 2:1 je senzační hlavně při bližším pohledu.

Česko pod vedením trenéra Karla Brücknera vstoupilo do turnaje vydřeným vítězstvím nad Lotyšskem a památným pokořením silného Nizozemska. Díky tomu mělo před závěrečným zápasem ve skupině jistý postup do čtvrtfinále z prvního místa.

Brückner proto na Německo poslal do základu devět nových hráčů, v podstatě nasadil záložní tým. 

Němci, nervózní ze svých úvodních dvou remíz, vycítili šanci na nápravu pomalého rozjezdu. "Když porazíme Čechy, postoupíme," věděli. V lisabonském klání navíc brzy vedli.

Jenže pak je parádně trefeným přímým kopem zmrazil Marek Heinz a ve druhé půli jim předčasný odjezd domů zajistil po proměněném úniku střídající Milan Baroš.

Německý deník Rheinische Post i po dlouhých letech vzpomínal na duel jako na "debakl" nebo "bídné selhání".

Že je zle, hned věděl trenér Němců Rudi Völler. "Obrovské zklamání. Cítím hořkost, protože jsme měli dobrou šanci na postup," trousil ze sebe bezprostředně po překvapivé prohře. 

Rezignaci nejdřív odmítl, ale ani ne za den si to rozmyslel a funkci složil. Co na tom, že dva roky nazpět došel do finále mistrovství světa.

"Někdy se na sebe musíte kriticky podívat. Nebylo to české áčko, jemuž jsme podlehli," líčil s odkazem na fakt, který hojně připomínala všechna německá média, totiž že fotbalová velmoc podlehla českému béčku.

Ukázkový výbuch jí ale paradoxně pomohl.

Po Völlerově rezignaci hledalo vedení německého fotbalu nového trenéra, který by reprezentaci za dva roky vedl na domácím světovém šampionátu. Nejdřív oslovilo osvědčená jména - Ottmara Hitzfelda nebo Otta Rehhagela, architekta zlaté řecké senzace na Euru 2004.

Související

Emoce za stříbrem. Siegl mi ME vyčítá dodnes, Berger chtěl opustit tým, říká Uhrin

Když nepochodilo, rozhodlo se zariskovat. Nečekaně angažovalo bývalého útočníka Jürgena Klinsmanna, který se po kariéře usadil ve Spojených státech a nikdy vrcholově netrénoval.

O fotbale ale leccos věděl a měl jasnou vizi. Místo leckdy účinné, ale těžkopádné hry vsadil na dravou ofenzivu. S experty na lavičce a mladou krví v prominentních rolích na hřišti. Útočník Lukas Podolski, záložník Bastian Schweinsteiger, obránce Philipp Lahm… 

Výsledkem byl bronz z domácího mistrovství světa.

Po něm přišlo další překvapení. Trenérova rezignace. "V posledních dvou letech jsem ztratil hodně energie, zkrátka jsem uvnitř vyhořel," vykládal Klinsmann dva dny po zisku cenného kovu. 

Německý fotbal však netratil. Uvolněnou lavičku obsadil do té doby Klinsmannův asistent, Joachim Löw. Netřeba představovat.

Němci na dalších pěti velkých turnajích pokaždé brali medaili, MS 2014 dokonce ovládli.

Kdo ví, jak by si vedli, kdyby před 20 let nepodlehli českému béčku. "Debakl z roku 2004 byl impulzem, díky kterému německý fotbal přešel do moderní doby," bilancoval s odstupem list Rheinische Post.

Heinzova výstavní trefa proti Německu na Euru 2004: