Sedm důvodů, proč je Ferrari zpátky ve vítězné formě

Radek Vičík Radek Vičík
30. 3. 2015 7:54
Sedm důvodů, proč se z loni tak průměrného týmu z Maranella stala štika v letošním formulovém rybníku.
Sebastian Vettel je znovu jednička, teď ale už i pro celou Itálii coby pilot zbožňovaného Ferrari.
Sebastian Vettel je znovu jednička, teď ale už i pro celou Itálii coby pilot zbožňovaného Ferrari. | Foto: Reuters

Praha - Ani tři vítězství Daniela Ricciarda v minulé sezoně nezpůsobila takový rozruch jako včerejší první triumf Sebastina Vettela za volantem Ferrari v nové "hybridní" éře formule 1.

Zatímco Red Bull využíval především technických problémů suverénních Mercedesů, Vettel dokázal ve Velké ceně Malajsie pokořit duo Lewis Hamilton - Nico Rosberg  v jeho nejlepší formě a čistě tím, že byl rychlejší a měl lepší strategii.

Podívejme se na důvody, proč se z loni tak průměrného týmu z Maranella stala štika v letošním formulovém rybníku.

1. Sebastian Vettel

I když vyhrál čtyři tituly mistra světa, je Vettel stále tak trochu podceňovaným pilotem. Red Bull byl totiž ve své éře konstrukčně o několik koňských délek před konkurencí.

Ovšem německý jezdec nezískal podporu rakouského nápojového giganta jen tak pro nic za nic, což dokázal už svým senzačním vítězstvím v Monze roku 2008 za volantem Toro Rossa.

V zimě našel díky přestupu do Ferrari zcela novou motivaci, byl jedním z motorů vývojových prací a včera sklidil zaslouženou odměnu.

"Je to pro mě nejemotivnější vítězství od toho prvního v Monze. Nemůžu si pomoct, ale musím plakat," řekl Vettel krátce po triumfu v Sepangu.

2. Maurizio Arrivabene

"Letní král" Marco Mattiaci si v křesle šéfa stáje Ferrari poseděl pouhých 224 dní, než ho v říjnu vystřídal jeden z bývalých hlavních manažerů cigaretového koncernu Philip Morris.

Kdo by řekl, že Maurizio Arrivabene měl od cigaret k F1 ještě dál než jeho předchůdce, který dříve velel americké divizi Ferrari, ten by se šeredně mýlil. Philip Morris byl prostřednictvím své značky Marlboro dlouhá léta úzce spjatý s italským týmem formule 1, a sám Arrivabene díky tomu dokonce usedl do Komise formule 1, jednoho z hlavních rozhodovacích orgánů šampionátu.

58letý rodák z Brescie začal okamžitě po příchodu personální i systémové změny, které začaly velmi rychle přinášet plody. Hlavně se mu podařilo "srovnat" podlomenou morálku svých podřízených a Ferrari teď konečně šlape jako hodinky.

"Když uspějeme, uspějeme jako tým. Když prohrajeme, prohrajeme jako tým," svěřil se Arrivabene  se svou filozofií při čtvrteční tiskové konferenci šéfů týmu v Sepangu.

3. James Allison

Britský expert na aerodynamiku James Allison byl členem "dream teamu" Michaela Schumachera v 90. letech v Benettonu i počátkem tohoto tisíciletí ve Ferrari.

Zkušený Brit tak předloni v červenci nepřišel z postu technického ředitele Lotusu na stejnou pozici do Itálie do neznámého prostředí. Ale až Ferrari SF15-T se zdá být po všech stránkách konkurenceschopným vozem, který dokáže bojovat o nejvyšší příčky.

4. Vášeň pro Ferrari

Ferrari není pro Italy jen národním týmem, ale doslova náboženstvím. Závod v Monze je tradičně v obležení tifosi a ti prožívají každou Grand Prix se stejnou vášní jako svůj milovaný fotbal.

Arrivabene s Vettelem dokázali znovu rozfoukat plamen vášně i v srdcích všech členů stáje z Maranella, což je jasně vidět v jejich nasazení i dosaženém pokroku ve vývoji vozu.

5. Druhý dech čtyřnásobného šampiona

Vettel byl z podle svého hlediska nevydařené loňské sezony v Red Bullu psychicky unavený, proto se rozhodl k riskantnímu kroku do neznáma a zamířil do Ferrari.

A paradoxně právě Němec s sebou přinesl do Itálie více temperamentu a hlavně vnitřního nadšení pro Ferrari než před ním horkokrevný Fernando Alonso. Španěl totiž s každou další sezonou, kdy znovu nedosáhl na vysněný titul, ztrácel kus svého entuziasmu.

Ovšem Vettel je v Maranellu jako Alenka v říši divů, protože se mu pilotováním Ferrari splnil dětský sen. "Vždycky jsem býval tajným fanouškem Ferrari, teď mohu být konečně veřejně tifosi," řekl německý pilot  po příchodu do italské stáje.

6. Motor

Hybridní agregát byl loni Achillovou patou Ferrari. V rámci povoleného "mírného pokroku v mezích pravidel" ale maranellští motoráři udělali obrovský kus práce a rázem je tu pohonná jednotka blížící se svými parametry dosud nedostižnému Mercedesu.

Však také celému osazenstvu boxů "Stříbrných šípů" div nevypadly oči z důlku, jak snadno dokázal Vettel na rovince v Sepangu předjet Hamiltona.

Ostatně s motory Ferrari dokázali v předsezonních testech i úvodním podniku v Melbourne doslova divy také u Sauberu, který se loni pohyboval na samém chvostu výsledkové listiny.

7. Strategie

Jak ukázal Sepang, zpátky je i legendární strategické uvažování Ferrari z časů Rosse Brawna. To, že Vettel zůstal po problémech Marcuse Ericssona na trati a neměnil gumy, se ukázalo jako jeden z klíčů odemykajících zlaté brány malajsijského vítězství.

Německý jezdec díky tomu odjel na měkčí, a tím pádem i rychlejší směsi dvě třetiny Velké ceny a také se po zajetí zaváděcího vozidla do boxů nemusel prodírat celým závodním kolem a měl před sebou volnou trať.

Dalším "majstrštykem" bylo načasování druhé Vettelovy zastávky v boxech tak, že se téměř na centimetry vrátil před Rosbergem, který ho tak neblokoval při souboji na dálku s Hamiltonem.

Zcela jiná strategie se třemi zastávkami v depu zase pomohla i Kimi Räikkönenovi posunout se z 11. místa na startovním roštu těsně pod stupně vítězů. Ale také finský jezdec absolvoval většinu Grand Prix na měkčích pneumatikách.

 

Právě se děje

Další zprávy