České poučení ze Švédů: Ani skvělý útok hrubé chyby neopraví

Adam Sušovský Adam Sušovský
2. 5. 2015 12:02
Hokejisté už ví, že kolektiv úspěchu nikdy nemůže dosáhnout, pokud ho budou takhle výrazně srážet individuální chyby v defenzívě.
Jaromír Jágr se v přesilovce posunul před bránu, v nové roli se hned postaral o jeden gól.
Jaromír Jágr se v přesilovce posunul před bránu, v nové roli se hned postaral o jeden gól. | Foto: Milan Kammermayer

Komentář -  Řetěz je tak silný, jako jeho nejslabší článek. O tom se včera večer přesvědčil i český tým. Tenhle kolektiv úspěchu nedosáhne, pokud ho budou takhle výrazně srážet jednotlivci. Je třeba krutý zápas hodit za hlavu a z toho špatného se poučit.

Češi prohráli se Švédskem 5:6 po nájezdech (více ZDE) hlavně kvůli obrovským individuálním chybám, které byli hráči schopni několikrát za zápas vyrobit.

Šampionát v Praze si přitom těžko mohl na úvod dopřát lepší trhák, šlágr se Švédskem zvedal ze diváky ze sedadel. Doslova. Útočný hokej bez zábran s divokými obraty dusil diváky v napětí až do samostatných nájezdů. 

Po nich se ale O2 arenou šířily velmi rozporuplné pocity. Za to, jak Češi dokázali v útoku Švédy místy až drtivě přehrávat i za to, jak se vrátili do zápasu, i když v něm dvakrát o dva góly prohrávali, by si zasloužili velkou pochvalu. Tým ukázal přinejmenším obrovskou vnitřní sílu a naznačil, že silný bude zejména v útoku, který vyniká chytrostí a vedou ho velké individuality.

Jen to ale bylo včera večer v O2 areně málo. Češi totiž zápas nedokázali dotáhnout k vítězství, od kterého je dělilo jen půl druhé minuty. A za to si hokejisté mohou sami. Proč?

Individuální chyby

Ani výborný útok s Jaromírem Jágrem, který ve 43 letech vstřelil svůj 50. gól v reprezentaci a úchvatným sólem přes tři bránící hráče poté ukázal, že je zase největším Čechem na ledě, nedokázal napravit obrovské individuální chyby, které Češi dokázali vyrábět v obraně.

Chyby předcházely v podstatě všem brankám, které Švédové stříleli díky nim s nečekanou lehkostí. Ať už to bylo po mizerné rozehrávce Martina Erata, která předcházela první brance, nebo po zaváhání Jakuba Krejčíka ve středním pásmu, po kterém Švédové z brejku odskakovali na 4:2. 

Trápení při založení útoku

Zejména v prvních deseti minutách zápasu navíc bylo až do očí bijící, jak velký problém mají čeští obránci s vysokým forčekingem soupeře. Češi nebyli schopni založit útok, a tak se sami opakovaně dostávali v obranné třetině pod velký tlak.

Přesně toho se Češi obávali. Od pondělí se na tréninku nevěnovali v podstatě ničemu jinému, než hře v obranném a středním pásmu. Přesto to na ledě moc znát nebylo a naplno se odkryla největší bolístka tohoto týmu. Byť se to v průběhu zápasu zlepšovalo.

Trenéři nabádali beky zrychlovat rozehrávku, dávat puky rychle od hole. Jenže problém pramení spíše z celkového chaosu, který občas v obranné třetině v podání Čechů vidíme, a kterému hodně svým chováním pomáhají i útočníci. V momentě, kdy Češi získali puk, byli útočníci často na jejich úrovni, bez rychlosti a čelem k vlastní bráně, a tak beci neměli puk komu dát. V takovém případě nezbývalo nic jiného, než po mantinelech jen odevzdávat hru do středního pásma a čelit dalšímu náporu.

Nejistý Salák. Nedalo se na něj spolehnout

Těžko tady můžeme schvalovat vinu na brankáře. Je pravda, že Alexander Salák výraznou chybu neudělal. A taky, že ho defenzíva nechala v zápase svými chybami pěkně plavat, na druhou stranu Salák bohužel rozhodně nebyl očekávanou oporou. Až na prodloužení nechytil nic navíc a nijak týmu nepomohl. V prvním utkání se bohužel nedalo na brankáře spolehnout, a s takovým pocitem ještě nikdy žádný tým daleko nedošel.

Salák sám přiznal, že tým nepodržel. Ale také řekl, že si žádný gól nevyčítá (čtěte zde). Jenže například při brance na 0:2 před ním výborně stál švédský hráč, přesto Kronwall pálil z až moc velkého úhlu. Tuhle střelu si prostě Salák měl najít ve své výstroji.

A nebo ještě gól na 2:4. Padl sice z přečíslení, ale ne zrovna ideálně sehraném. Salák se v pohodě stihl s přihrávkou přemístit ke druhé tyči, ale puk zadržet nedokázal.

Čechy podržel až v závěru: V poslední minutě zlikvidoval obrovskou šanci, a velké zákroky si připsal až v prodloužení. To už ale bylo pozdě.

Skvělý Jágr je pořád rozdílovým hráčem

Po zápasu se Švédskem není na místě Čechy jen kritizovat. Tým rozhodně ukázal i svou sílu a předváděl na ledě také velké věci, na kterých může stavět i v příštích zápasech. 

Tím největším Čechem na hřišti, až do osudného zranění malíčku, byl Jaromír Jágr. 43letý veterán nadevše odvrátil pochybnosti o tom, jestli má týmu pořád co dát, a jestli je v nominaci správně. I když na začátku zápasu schytal několik hodně tvrdých hitů, zvedl se a švédská obrana s ním měla plné ruce práce. Když byl na ledě, zpravidla to před Enrtohem hořelo.

Z Jágra šla cítit obrovská chuť při každém střídání, vyrážel do rychlých útoků, ale také se zodpovědně vracel bránit. Třešničkou na dortu bylo jeho výstavní sólo ve druhé třetině, kterým si udělal dobrý den ze tří bránicích hráčů jako ve svých nejlepších letech. Jen škoda, že neskončilo gólem. 

Jaromír Jágr hned v prvním zápase opět potvrdil, že je pořád tím rozdílovým hráčem, kterého Češi potřebují.

Přesilové hry, které mohou vyhrát zápasy

Jaroslav Špaček před začátkem turnaje řekl, že zápasy budou českému týmu vyhrávat přesilovky. Evidentně moc dobře věděl, o čem mluví. Přesilové hry se včera jevily jako nejsilnější zbraň týmu, padly z nich dva góly.

Trenéři na ně poskládali speciální formaci a shodili největší břemeno z Jaromíra Jágra. Na něm dvě desítky let přesilové hry Česka stály, když je dirigoval z pravého křídla. Teď se ale z oblíbeného místa přesunul (podobně jako na Floridě) před bránu, kde má úkol především bořit a tvrdě dorážet.

Nečekaný tah se vyplatil hned v první přesilovce: Jágr snižoval na 1:2 lehkou tečí tvrdé rány Jakuba Nakládala. A na brankovišti byl aktivní i v dalším průběhu, jednou do gólmana Enrotha zajel dokonce tak, že rozhodčí přerušili hru.

Jágrovo místo na pravém křídle nahradil Jakub Voráček a přesilové hry tvoří obránce Jakub Nakládal, jediný obránce ve speciální přesilovkové formaci rozděluje puky na křídla, odkud Voráček s Eratem pálí. Funguje to skvěle.

Hrdina Simon a výtečná čtvrtá pětka

Jaromír Jágr navíc nebyl jediný, na kterého se po utkání snesla chvála ze všech stran. Tuhle lahodnou smetánku si slízla i kompletní čtvrtá formace ve složení Zaťovič, Koukal, Simon. Postarala se o dva góly, vynutila si i dva fauly soupeře, hrála prostě skvěle. 

Malým hrdinou zápasu byl Dominik Simon, nejmladší hráč českého týmu a benjamínek, jehož jméno v konečné nominaci nikdo nečekal. On ale odpověděl pochybovačům rázně: Gól na 3:4 parádně bekhendem vstřelil, branku na 5:4 zase výborně vymyslel pro Zaťoviče.

Švédové dokázali v utkání skvěle eliminovat elitní útok, na formaci Vladimíra Sobotky nasazovali speciální formaci a poměrně v klidu jí drželi daleko od brány Enrotha. Co ale zachytit v žádném případě nedokázali, byl obrovský elán a pohyb čtvrté české pětky. Češi poslali soupeřům jasný vzkaz, nebezpeční budou, ať už je na ledě kdokoliv. 

Potvrdit to Češi mohou znovu dnes večer. Ve 20:15 sehrají druhý zápas na turnaji proti Lotyšsku (online zde).

 

Právě se děje

Další zprávy