Češi v dopingové atletické kauze: Je tam hodně podivností

Antonín Vavrda Antonín Vavrda
4. 8. 2015 8:51
Světovou atletikou hýbe obří dopingový skandál. Dle zdrojů se může dotknout i českých sportovců. Tuzemské orgány ale zatím k tomuto tématu mlčí.
Doping - ilustrační foto.
Doping - ilustrační foto. | Foto: Reuters

Praha - To téma je nyní žhavější než vlna veder, kterou ode dneška začnou pociťovat obyvatelé Česka. Horko ale může začít polévat i některé tuzemské atlety. I když...

... v seznamu, který o víkendu zveřejnily německá televize ARD a britský deník Sunday Times a podle kterého mělo až 800 atletů celého světa mezi lety 2001 až 2012 podezřelé dopingové nálezy krevních testů, totiž figuruje i jisté procento Čechů.

Přesněji řečeno sedm procent ze všech testovaných českých atletů v tomto období, kteří se ve spisu objevili. Stejně jako s ostatními podezřeními je zde ale jeden zásadní problém: zatím neuniklo na světlo světa ani jedno jméno!

České federace zatím vyčkávají

Deník Aktuálně.cz během pondělí oslovil tři organizace, které by se touto kauzou dříve nebo později mohly začít zabývat: Český olympijský výbor (ČOV), atletickou federaci a Antidopingový výbor ČR. Od zástupců všech zazněla de facto stejná slova.

"Informace, které se v současné době objevují v médiích, nás samozřejmě překvapily. Nicméně v této chvíli jsme konfrontováni s mediální realitou a Český atletický svaz nemá prozatím k dispozici ze strany IAAF žádné oficiální zprávy, ke kterým bychom se mohli v souvislosti s probíhajícími informacemi v médiích relevantně vyjádřit. Proto danou situaci nemůžeme ani nikterak komentovat," zní v prohlášení atletického svazu, který Aktuálně.cz zaslala tisková mluvčí Karolína Farská.

"Dělat závěry na základě vynesených dílčích výsledků krevních testů je neseriózní. Nemáme se k čemu vyjadřovat, jsou to čiré spekulace. Také my čekáme na vyjádření Mezinárodní atletické federace (IAAF)," řekl Alexandr Kliment, tiskový mluvčí ČOV.

Chlumský vyzývá k obezřetnosti

O něco více se nakonec rozpovídal šéf dopingových kontrol Antidopingového výboru ČR Jan Chlumský. "Zatím je hodně těžké podobné zprávy komentovat. Všechno sledujeme skrze média. Uvidíme, co z toho nakonec vyleze. Je tam hodně podivností. Pokud se jedná o 12 tisíc vzorků od pěti tisíc sportovců, to jsou v průměru dva vzorky na sportovce. To je hodně málo," začal vysvětlování expert na slovo vzatý.

"Něco se může ztratit i v překladu a podezřelé dopingové hodnoty ještě neznačí, že ten konkrétní atlet dopoval. Případ Romana Kreuzigera toho může být zářným důkazem. Je jasné, že pokud se vše potvrdí, tak nás WADA (Mezinárodní antidopingová agentura) bude kontaktovat. Určitě dostaneme nejen podklady, ale je možné, že také oni od nás budou chtít nějaké testy," řekl dále Chlumský.

"Určitě to ale není otázka dnů nebo týdnů, ale spíše měsíců, než se k něčemu příslušné orgány propracují. Ale skutečně bych k dosavadním informacím přistupoval opatrně," dodal.

Jeho slova potvrzují i zahraniční deníky, které se podivují stejně jako Chlumský nad počtem vzorků, ale také nad faktem, že by tolik atletů mohlo více jak jedno desetiletí beztrestně porušovat dopingová pravidla a bez jakékoliv reakce IAAF.

Australský expert útočí na IAAF

"Zatím jsem se nad tím musela jen pousmát. Podle té zprávy to vypadá, že jsme jedenáct let jen seděli a nic nedělali," odrazil celou kauzu Arne Ljungqvist, šéf lékařské komise světové atletické federace.

Australský expert Robin Parisotto, který ve zprávě vystupuje a podezření svým výzkumem potvrdil, si ale servítky nebere, přestože se částečně shoduje se slovy Chlumského o tom, že "ne každá podezřelá hodnota znamená hned doping".

"Ale byly tam hodnoty, které byly hodně extrémní, a těm atletům šlo dokonce o život. V těchto případech není pochyb o tom, že dopovali," řekl agentuře Reuters Parisotto.

Jak celá kauza nakonec dopadne?

Je třeba dodat, že IAAF začala s pravidelnými krevními dopingovými testy a tím i biologickými pasy atletů až v roce 2009. Do té doby brala krevní odběry jen jako vedlejší důkazy. "A v tom vidím největší chybu," zdůraznil Parisotto s ohledem na fakt, že krevní doping (EPO) nelze z testů moči odhalit.

Tak či onak kauza rozhýbala dění v atletické federaci, kterou čekají za tři týdny volby nového předsedy. A jak už vzkázal šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach: "Pokud se výsledky následného šetření dotknou výsledků olympijských her, budeme postupovat v rámci našeho hesla nulové tolerance!"

Fakta v dopingovém atletickém skandálu

- Navazuje na reportáž německé stanice ARD o řízeném dopingu ruských sportovců z prosince roku 2014.

- Dle statistik WADA (Mezinárodní antidopingové kanceláře) nejvíce dopují sportovci Ruska a Turecka.

- Tato čísla potvrzuje i aktuální kauza, kterou v neděli 2. srpna rozpoutaly ARD a britský deník Sunday Times. Nejvíce podezřelých hodnot mělo z testovaných atletů konkrétní země Rusko (30 procent, tedy téměř každý třetí testovaný/á Rus/ka), Ukrajina (28), Turecko (27).

- V seznamu jsou také Češi se sedmi procenty a Slováci s osmi.

- Britové mají sice jen tři procenta podezřelých testů, přesto je to celkem sedm atletů. V seznamu ale nejsou jejich největší hvězdy Mo Farah a Jessica Ennis-Hillová.

- Celkem se jedná o 12 tisíc krevních testů dohromady 5000 atletů mezi lety 2001 až 2012.

- Hned u 800 atletů testy odhalily podezřelé hodnoty připomínající doping.

- V seznamu je 55 olympijských vítězů a mistrů světa z těchto let, 21 z nich údajně riskovalo srdeční infarkt či mrtvice.

- Podezřelé hodnoty se dotýkají deseti olympijských šampionů z Londýna 2012.

- 80 procent vyhraných medailí ruských atletů v tomto období je podezřelých.

- Dle zdrojů obou deníků se snažila IAAF (Mezinárodní atletická federace) všechny tyto prohřešky zamést pod koberec.

- Kauza vyšla najevo jen necelý měsíc před volbou nového prezidenta federace. Na tuto pozici kandidují Brit Sebastian Coe a Ukrajinec Sergej Bubka.

 

Právě se děje

Další zprávy