Praha – Období „Severských klasik“ je v plném proudu. Ze čtyř cyklistických závodů, jež jsou zařazeny do kategorie World Tour, máme za sebou rovnou polovinu. V páteční E3 Harelbeke se výborně předvedl Zdeněk Štybar, nedělní Gent-Wevelgem také nabídla velmi zajímavou podívanou.

Dva odjeté podniky hodně napověděly o rozložení sil a formě největších favoritů pro zbývající dvojici klasik, a to možná úplně nejprestižnějších a nejzajímavějších jednorázovek silničního kalendáře - Okolo Flander a Paříž-Roubaix.

Harelbeke vyřadilo Cancellaru

E3 Harelbeke skončilo pro Fabiana Cancellaru dříve, než pořádně začalo. Pro švýcarského „Spartaka“ navíc pád a zlomené obratle znamenají úplný konec na letošních „kostkových klasikách“, závodech, jimž v posledních letech spolu s Tomem Boonenem téměř absolutisticky vládli. Nadcházející dva „klasické monumenty“ se tak tentokrát budou muset obejít bez obou největších hvězd. Boonen se zranil už na Paříž-Nice a jaro musí vynechat úplně.

Jinak ale páteční závod obsahující 17 tradičních belgických většinou dlážděných stoupání, tzv. „bergů“ ukázal, kdo má a kdo nemá na to, aby o následující neděli zvítězil na Okolo Flander, které částečně kopíruje jeho trasu. Českého fanouška může těšit, že se Zdeněk Štybar druhým místem zařadil k těm, co na to mají.

Štybar druhý v Harelbeke

Štybar byl schopen 35 kilometrů před cílem, ve stoupání Oude Kwaremont reagovat na útok Gerainta Thomase a spolu s ním a Petrem Saganem pokračovali osamoceně až do závěrečných pasáží závodu. Čtyři kilometry před cílem, v momentě, kdy český šampion odstřídal z čela skupiny, však zaútočil Thomas a Štybar jej už nedokázal dojet.

„Jsem trošku zklamaný, protože šance na vítězství byla. Ale když se zvedl Thomas, já zrovna odstřídal a čekal jsem, že po něm půjde Sagan. Jenže on svěsil nohy a nebyl schopen jet, ani se nezvedl ze sedla. Ale nemůžu se na něj zlobit. Měl jsem jít po Thomasovi hned sám. Jenže jsem na dvě vteřiny zaváhal a pak už jsem to nebyl schopen dojet,“ komentoval závěr závodu Štybar pro svůj web. Druhé místo je ale pro „Ronde“, jak se Okolo Flander, Štybarově v podstatě domácím závodě, říká, velkým příslibem.

„Skoro tomu nemůžu uvěřit. Ten poslední útok mě vzal zpět do mých dráhařských dnů a představoval jsem si, že se snažím udržet zadní kolo Eda Clancyho v týmové stíhačce. V druhé polovině závodu jsem se cítil docela dobře a na konci jsem se odhodlal k útoku,“ nechal se slyšet vítězný Thomas.

Gent-Wevelgem v silném větru

Nedělní Gent-Wevelgem se sice pyšní délkou 239 kilometrů, na jeho trase se ale nachází „pouhých“ devět klasifikovaných stoupání, proto se také očekávalo, že si to v cíli o výhru pravděpodobně rozdají spurteři. Počasí tomu ale chtělo jinak.

Déšť a velmi silný vítr závod výrazně ztížil, o čemž svědčí i čas vítěze. Ital Paolini protnul cílovou čáru téměř 6 hodin a 21 minut po startu, tedy o více než tři čtvrtě hodiny později, než očekával časový harmonogram vydaný pořadateli.

Ani nedělnímu závodu se nevyhnuly pády. Po jednom z nich byl do nemocnice převezen Gert Steegmans, pro tým Trek jedna z velmi mála alternativ za Cancellaru, Slovák Martin Velits jej pak údajně odnesl zlomenou klíční kostí.

Další karamboly si na svůj vrub připsaly silné větrné poryvy, jež nejednoho závodníka „sfoukly“ do příkopů kolem cesty. To potkalo také vítěze z Harelbeke Gerainta Thomase, který se ocitl v příkopu v době, kdy již pár desítek kilometrů před cílem operoval ve skupině pronásledující vedoucího závodníka. Hned několik týmových šéfů žádalo organizátory o zrušení závodu. Ti ale volání nevyslyšeli.

Roelandts hrdinou dne, Paolini vítězem 

Hrdinou dne byl Jurgen Roelandts, ten odjel z pelotonu 80 kilometrů před cílem, během chvíle se prohnal kolem vedoucího Tjallingiiho a osamocen jel na čele více než 60 kilometrů, než jej 18 kilometrů před cílem dojela skupina s Thomasem, vítězem loňského Roubaix Terpstrou, Vandengerghem nebo Paolinim.

Nejstarší závodník z této skupiny, osmatřicetiletý Ital Paolini vozící úctyhodný plnovous byl zároveň nejodvážnějším mužem, už v ulicích Wevelgemu kolegům z úniku nastoupil a osamoceně proťal cílovou pásku. Za ním v boji o druhé místo Terpstra přesputoval Thomase.

„Je to překvapení, ale jsem velmi šťastný, že jsem vyhrál. Nemyslím si, že bych byl nejsilnější, ale situace mi hrála do karet. Věděl jsem, že ostatní budou čekat na sprint, tak jsem zkusil odjet už pět kilometrů před cílem,“ komentoval v cíli velký úspěch Luca Paolini a dodal: „Dnes to byl velmi těžký den. Dvakrát jsem spadl a musel jsem měnit kolo. Nejsilnější dneska přežili.“

Druhý Terpstra, opět výborný Thomas

Druhý muž v cíli, Niki Terpstra, který bude za dva týdny obhajovat vítězství v Roubaix, byl nakonec také s výsledkem spokojen, když jej v průběhu závodu potkalo hned několik defektů a jiných technických problémů: „Musím říct, že si Paolini vítězství zaslouží. Prostě udělal správný krok v pravé chvíli. Takže jsem se nakonec musel soustředit na druhé místo a se svým spurtem musím být spokojen.“

„Dnes byl celý den plný stresu a jízdy na plný plyn. Jsem rád, že jsem opět na pódiu. Lepší by bylo samozřejmě vítězství, ale je to těžké, když ke konci všichni útočí,“ uvedl pro týmový web Geraint Thomas.

Právě velšský závodník Thomas se svými výkony pasoval do role největšího favorita Okolo Flander. Bývalý dráhař vyrostl v excelentního a všestranného závodníka, který dokáže být konkurenceschopný na Paříž-Nice, stejně jako na kopcovitých „kostkových klasikách“. Také Štybar bude jistě patřit k hlavním postavám nadcházejících jarních vrcholů, v neděli sice dojel až osmatřicátý, to bylo ale způsobeno hlavně týmovou taktikou a neochotou pelotonu sjíždět vedoucí skupinu.

Roli specialisty na severské klasiky potvrdil čtvrtou a šestou příčkou také Sep Vanmarcke a odepisovat stále není radno ani Petra Sagana, byť se svými výsledky ani výkony v uplynulých závodech nemůže být spokojen. Neúčastí Boonena a Cancellary se každopádně otevírá prostor pro široký okruh závodníků.