Praha - Český cyklista Jan Bárta v sobotu počtvrté v řadě ovládl domácí šampionát v časovce. Jeho pozornost se tak již může soustředit do Nizozemska, kde o nadcházejícím víkendu odstartuje 102. ročník Tour de France, největšího závodu světa.

Rodák z Kyjova již na „Staré dámě“ po loňské premiéře není žádným nováčkem a bude opět patřit k hlavním oporám německého týmu Bora-Argon 18.

O Tour, mistrovské časovce i změnách v týmu se rozpovídal v následujícím rozhovoru.

V sobotu jste opět obhájil časovkářský titul, jak těžké to letos bylo ve srovnání s předchozími roky?

Trať časovky byla z první půlky rovina, ve druhé půlce byl kopec. Takže profilově něco mezi. Celkově jsem vyhrál asi o pět sekund před Saganem. Bylo vidět, že letos časovku hodně trénoval. Co se týče českého závodu, vyhrál jsem o tři čtvrtě minuty. To je asi celkem velký rozdíl. Ve srovnání s minulým rokem mám za to, že loni byl druhý Petr Vakoč o nějakou minutu dvacet. Řekl bych, že to bylo zhruba stejně těžké jako v minulých letech.  

Můžeme říci, že po těch zdravotních patáliích z jara je už forma tam, kde má být? Před pár týdny jste byl navíc i třetí na Okolo Bavorska….

Myslím si, že zdravotní problémy jsou už dávno pryč a forma je optimální.

Jedna časovka je málo

O víkendu vás čeká již druhý start na Tour de France. Už nad tím přemýšlíte? Převládá spíše natěšenost, nebo nervozita?

Samozřejmě na Tour myslím. Začínat se bude právě časovkou, takže se na ni těším hodně, protože časovka je moje silná disciplína. Tím, že to začíná takhle, je pro mě velké plus.

Vy jste byl loni, tuším, teprve šestým Čechem, který okusil atmosféru všech tří Grand Tours. Je atmosféra Tour de France opravdu o tolik jiná než na Giru a Vueltě?

Tour je jiná hlavně tím, že mediální tlak je větší a celá propagace je na vyšší úrovni. Ale taky jsou lépe zajištěny různé drobnosti okolo závodu. Celkově je tímto ten závod posunutý jinam.

Takže nějaký rozdíl ve stylu závodění, který mnozí zmiňují, tam nevidíte?

Styl závodění je jiný asi tou mediální propagací. Všichni se na to soustředí, takže je tam větší nervozita než na Giru. Na Vueltě nervozita skoro není. Takže je to závod určitě nejvíc nervózní z těch, které jsem jel. A samozřejmě jsou tam všichni v top formě, čili je asi o něco rychlejší.

Co říkáte na trasu letošní Staré dámy? Její odhalení na podzim vyvolalo docela pozdvižení, ani Leopoldu Königovi se úplně nelíbila. A také pro vás, elitního časovkáře, tam kromě prologu další šance není.

Je tam jedna individuální časovka, jedna týmová. Individuální je krátká, takže je to jiné. Ale člověk to tak musí brát. Loňská Tour taky nebyla moc pro časovkáře, byla tam sice dlouhá časovka, ale jen jedna. Nebyla ani družstva. Samozřejmě bych byl radši, kdyby ještě jedna časovka jednotlivců byla zařazena, ale to je věc organizátorů. Závodník to bere tak, jak je závod postavený, a není to jeho starost.

Kostky by mohly sedět

Loni byl lídrem vašeho týmu Leopold König. Tentokrát by po něm tuto roli měl převzít Dominik Nerz, bude taktika „všechno pro něj“, nebo se tentokrát dočkáte většího prostoru pro vlastní prosazení?

Uvidíme, jak se ten závod bude vyvíjet. Možná bych mohl dostat kapku víc prostoru než loni. Ale je to těžké říct, samotná taktika se rozhodne až před závodem. Je možné, že lídr na tom nebude až tak dobře jako loni Leo, tým by se pak asi koncentroval na jednotlivé etapy. Je to ale těžké předjímat.

Ptám se proto, že například čtvrtá etapa po kostkách severní Francie by vám mohla sedět. Také jste býval lídrem týmu na severských klasikách, které jste letos kvůli nemoci vynechal. Je to ta etapa, na niž byste se mohl soustředit?

Uvidíme, jestli na kostkách bude pršet jako loni. Je to samozřejmě specifické, jsou to úzké cesty, hodně se tam padá. Ale myslím si, že by mi ta etapa mohla vyhovovat víc než některé jiné. A i na ty kostky se těším, protože s nimi nemám až takový problém. Ale těším se na všechny tyto specifické etapy, které jsou plus pro ten závod.

Váš tým dostal opět po roce divokou kartu. Počítal jste s tím, už když jste před sezonou prodlužoval smlouvu?

Divokou kartu člověk nikdy neví předem. Na Tour se ty divoké karty sice rozdělují hodně brzo, a závodník to tak ví s předstihem. Ale když jsem podepisoval smlouvu, ještě jsem to nevěděl, počítal jsem ale s tím, že divokou kartu na nějakou Grand Tour dostaneme.

Byly tenkrát ve hře i nějaké nabídky z World Tour?

Ano, i takovou možnost jsem měl. Ale ono pak také záleží na pozici v daném týmu. Jestli tam závodník pouze vozí vodu, nebo dostane i možnost se ukázat. A navíc, když se dostanete do nějakého většího týmu, třeba ani ten závodní program nemusí mít tak dobrý, jako ho mám já. Tam je těch hodně dobrých závodníků více a dá se říci, že některé lidi posílají na větší závody a některé na menší. Já tím, že jsem zůstal v týmu druhé kategorie, dostávám se na ty největší závody.

Pomáhá i speciální sedlo

Pro Boru-Argon, předpokládám, hrála pozice v týmu, ale také znalost prostředí. Nejste náhodou jediný závodník, který je tam od úplného začátku?

Nejsem jediný. Tipoval bych, že je nás tam čtyři nebo pět od úplného začátku. Samozřejmě tím, že je tam člověk dlouho, už ví, jak to tam funguje, a je v tom tak nějak zaběhlý. Když jdete do jiného týmu, určité věci fungují jinak a závodník se s tím musí srovnat. V tomhle je výhoda zůstat.

Dovedl jste si někdy před těmi šesti lety představit, že v tomto týmu absolvujete všechny tři Grand Tours?

Samozřejmě, když jsem podepisoval smlouvu poprvé, šel jsem do týmu třetí divize, ale do lepšího týmu, který měl perspektivu startu na lepších závodech a toho, že půjde hodně rychle nahoru. Dá se říci, že jsem počítal s postupem do ProConti. Ale s tím, že bych se dostal na Tour a Giro nebo všechny tři Grand Tours, s tím jsem samozřejmě nepočítal. To je samozřejmě sen, na kterém se snažíte pracovat, ale nepočítáte s tím. V té době to bylo strašně daleko.

Tým prošel poměrně výraznou změnou, přišli noví sponzoři, preferovaní jsou především němečtí závodníci, také František Paďour nedostal novou smlouvu. Jak se změnilo fungování týmu?

S příchodem německého sponzora je tam určitý směr na Německo a tamní závodníky. Ale dá se říct, že závodníky, s nimiž byl tým spokojený a chtěli zůstat, ty si podržel. Se kterými spokojený nebyl, ti byli nahrazeni. Ale je pravda, že preferovali spíše Němce.

Po prodloužení smlouvy jste říkal, že vám tým umožní zlepšování časovkářské pozice a bude investovat i do lepšího materiálního zabezpečení. Jak jste se v tomto posunul? Proběhlo testování v tunelu?

My jsme i dříve jezdili na testování na dráhu. I letos proběhlo trochu jiné testování na dráze ohledně aerodynamické pozice. Ne přímo v tunelu, ale tým mi vychází vstříc. Kolo mám, řekl bych, lepší než loni. Mám i časovkářský speciál na trénink, druhý jezdí po závodech. Jsou to takové drobnosti, dostal jsem například speciální sedlo, prototyp, které mám asi jenom já. Jsou to takové drobnosti, které mám navíc jako časovkář.