Barošův zabijácký instinkt se probudil až v Praze na letišti

Luděk Mádl Luděk Mádl
23. 6. 2012 10:00
I své poslední hodiny v reprezentaci si Baroš "bohužel užil stylově"...
Milan Baroš na turnaji Euro 2012
Milan Baroš na turnaji Euro 2012 | Foto: Eduard Erben

Praha - Takhle razantní projev jsem u trenéra Bílka ještě nezaznamenal: "Neřešte teď nějaké nesmyslné statistiky, kolik udělal Milan Baroš na Euru faulů. Tady končí v reprezentaci hráč, který má 93 startů a 41 gólů - a všichni bychom před ním měli smeknout."

Ano, za tu úžasnou minulost by si to Milan Baroš jistě zasloužil. Ale když vyšlo najevo, co sám útočník Galatasaray jen pár desítek minut před tímto Bílkovým plamenným projevem zase předvedl, je z toho všeho patosu bohužel zase jen hořká fraška.

Po příletu z Polska na letišti v pražských Kbelích Baroš sám iniciativně přistoupil k redaktorovi jednoho bulvárního deníku a začal do něj "vandrovat". Sdělil mu přitom, že ho po skončení své kariéry zabije a půjde pak sedět za vraždu. Víc už toho říct nestačil, protože ho ostatní členové výpravy nacpali do autobusu.

Byli u toho i jiní novináři, zpráva se rychle roznesla po sociálních sítích, video z incidentu se dokonce objevilo na idnes.cz.

Baroš přiletěl do Prahy opilý

"Ta kritika, co se na Milana Baroše snášela, to bylo opravdu za hranou," zastal se ho v průběhu turnaje i Karel Brückner, trenér, pod jehož rukama před lety Baroš zářil a osvědčoval před brankami soupeřů zabijácký instinkt dravce.

Nevím, co konkrétně onen novinář o Milanu Barošovi psal, ten deník příliš nesleduji. Každopádně se asi shodneme, že sdělit někomu, že ho zabijete, je asi taky za hranou. Byť si to Milan Baroš zodpovědně "naplánoval" až po skončení kariéry...

Ano, v opilosti už asi leckdo řekl mnohé. Ale asi je na místě zaznamenat, že zatímco ostatní hráči, které jsem pak osobně viděl po příjezdu do hotelu Praha, byli naprosto v pořádku a střízliví, Baroš zjevně přiletěl do Česka opět naprosto "na plech". Třeba jako z Černé Hory...

Uznávám, že nejen na Euru musel být pod neskutečným tlakem. Když na vás opakovaně pískají tisíce lidí, musel byste být Terminátor, aby to s vámi nic neudělalo.  Ano, Baroš, aktér desítek průšvihů a afér, se určitě do spousty z nich přimotal mimoděk a pak to stejně schytal ze všech nejvíc, ale že by byl jeho mediální obraz flamendra a průšviháře úplně mimo, to zase ne.

Mimo realitu: duel s Rusy prý byl vyrovnaný

Ano, proč se nepřiznat, nějaké to ostřejší slovo schytal Milan Baroš i ode mě. Nedávno mi jeden čtenář napsal, jak si dovoluji nazvat reprezentanta Baroše ufonem, že je to urážlivé. Odpověděl jsem mu, že použití toho slova mělo souvislost.

Baroš totiž v rozhovoru pro uefa.com řekl, že když se podíval na statistiky zápasu Česko-Rusko, třeba na bilanci držení míče, shledal, že to bylo celkem vyrovnané utkání a že kritika, která se na tým snesla, byla nezasloužená. Jistě si sami vzpomenete, že ten zápas skončil 4:1 pro Rusy a nebýt Keržakovovy vychýlené mušky, mohlo to skončit třeba 10:1 pro soupeře. Proto jsem napsal, že se Baroš vyskytuje jakoby mimo realitu a na věc bohužel pohlíží jako ufon, mimozemšťan z jiné galaxie.

Baroš si o sobě za ty roky každopádně přečetl všude možně i mnohem horší věci. A jeho uraženost se zjevně nasčítala do hodnot, řekněme až nezdravých. Jenže to všechno mělo nějaký důvod. A ten byl v něm. A také v tom, že Michal Bílek nenašel jiného útočníka, který by Baroše z nevděčné role prvního útočníka, který nedává góly, vysvobodil. On ho tedy nejspíš ani nehledal...

Ano na Euru Milan Baroš v určitých fázích bojoval, solidní byl třeba v utkání s Polskem. Nebylo to jen jeho věčné kvalifikační rozhazování rukama, to mu přiznejme. Přesto ale to, co odvedl, bylo na čtyři utkání v základní sestavě na Euru méně, než by bylo potřeba.

Vyšeptalý duch dravce z Eura 2004

Kdo si srovnal současného Baroše se záznamem výkonů téhož hráče z Eura 2004, tomu se chtělo brečet. Vždyť z toho mladého celoplanetárního hrdiny zbyl dnes jenom vyšeptalý duch. A to mu netáhne na čtyřicítku, je mu pouhých 30 let.

Baroš se tak ocitl v traumatické roli muzikanta, co napsal svůj největší hit, který všichni milovali, ve dvaceti letech. A pak už ani ťuk...

Základem vší kritiky a následných traumatů je totiž dramatický pokles Barošovy výkonnosti, který se v průběhu let dostavil. Že Baroš z Anglie létal na otočku do Prahy, aby se v ní s  kamarády mohl zpíjet do rána a pak zase letět zpátky na trénink, je prostě pravda. A ta se na jeho sportovní formě nemohla neodrazit.

Další problém je v tom, že za Německo, Francii nebo Itálii už by Baroš se svou výkonností dávno nehrál. A nevzbuzoval by tedy, jsa oděn v reprezentačním dresu, negativní emoce. Bílek ale pro styl hry, který vyhovoval zbytku týmu, potřeboval dravce na ofsajdovou hranu. Přičemž tuto charakteristiku splňoval ve stávajícím kádru jen Baroš.

Jenže ten svůj zabijácký instinkt bohužel nepředvedl v Polsku na šampionátu, ale až na letišti v Kbelích při trapném slovním incidentu.

Jako návrat z Mexika, tam padaly facky

Mimochodem: něco podobného se událo i při návratu frustrované československé výpravy z MS v Mexiku 1970. Bouřlivák Jozef Adamec odmítal žádosti novinářů o rozhovor slovy, že na to jsou povolanější, ať turnaj zhodnotí trenéři.

Když zaslechl poznámku "jestli sám mluvit neumí," zeptal se tazatele, jak se jmenuje. A když se dozvěděl, že šlo o Karla Staňka ze Svobodného slova, vzpomněl si Adamec na rok starou záležitost, kdy o něm Staněk napsal, že "má nervy leda na krajský přebor".

Vznikla hádka a Adamec redaktorovi vypálil facku. Disciplinárka mu pak na pět měsíců zastavila činnost.

Předpokládám, že ohledně Baroše se asi bude dělat, jako že se nic nestalo. A ono to snad bude i lepší.

Díky pane Jekylle, byl jste skvělý!

Na webových stránkách Barošovy agentury ISM se včera objevilo hráčovo prohlášení:

"Rád bych touto cestou oficiálně oznámil ukončení svého působení v národním týmu České republiky, ve kterém jsem prožil krásných a myslím si, že i úspěšných jedenáct let. Přestože hrát za národní tým jsem vždy pokládal za velkou čest, již delší dobu jsem o této možnosti přemýšlel. Po důkladné úvaze jsem nyní došel k závěru, že tento okamžik nastal. Můj velký dík patří všem, kteří mne podporovali – mým nejbližším, trenérům, spoluhráčům, mému manažerovi panu Paskovi a zejména pak fanouškům. Nyní se chci zaměřit především na svou klubovou kariéru a také se mnohem víc věnovat své rodině."

Vidíte, všechno mohlo skončit decentně, třeba se vzpomínkou na Barošovy nádherné góly na Euru 2004. Nejen za ně by si to ten dr. Jekyll, kterého v sobě Milan Baroš má, bezesporu zasloužil. Ale s Mr. Hydem je prostě potíž.

Téma Milana Baroše je kontroverzní. Vidíte ho podobně jako já? Nebo jinak? Můžeme o tom diskutovat i na mém facebookovém profilu Luděk Mádl - Aktuálně.cz. Chcete-li, můžete se stát jejím fanouškem. Stačí na stránce kliknout na "To se mi líbí".

 

Právě se děje

Další zprávy